Sport se stává naší každodenní oblíbenou činností. Mnoho lidí začíná se sportem už v době raného dětství, což je naprosto senzační, protože přesně z takových lidí se postupně stávají ti největší a nejúspěšnější sportovci. Sice být sportovcem není povolání na celý život, přesto se setkáváme s několika takovými lidmi, kteří si díky sportu během několika let dokážou vydělat takové jmění, které jim umožní žít už třeba od třiceti let plnohodnotným životem, aniž by museli chodit do práce.
Takových sportů, v nichž můžeme uspět, je hned několik. Mezi nejoblíbenější se řadí rozhodně fotbal, který láká řadu mladých kluků. Není snad jednoho kluka, který by jako malý nehrál fotbal. Některé to drží do období puberty, jiní jsou v tomto sportu dobří až do třiceti let, kdy pak odchází do fotbalového důchodu. V poslední době se také stává oblíbeným zejména tenis. Tenis je unikátní sport, v němž se dá skvěle uspět. Dnes je toho svědkem třeba Karolína Plíšková, která se může pyšnit titulem „světová jednička“. Takových sportů je však habaděj – jedním z nich je také cyklistika.
Pokud se rozhodnete uspět v cyklistice, pak se rozhodně delší dobu snažíte zlepšit svou fyzickou kondici. Pro velký úspěch se pak řádně připravujete třeba například na celosvětové Tour de France, které se koná každým rokem. Během toho se setkají ti nejlepší cyklisté z celého světa, aby se tak ukázali na kole, které není zdaleka tak oddechovým sportem, jak si mnoho lidí myslelo. Jenže před padesáti lety se zde stala velká tragédie, kterou si letos nejeden cyklista připomíná.
Co se stalo před padesáti lety?
Tour de France se každoročně účastní opravdu velký počet cyklistů. Před padesáti lety, tedy v roce 1967, se této soutěže účastnil také britský cyklista Tom Simpson. Jednalo se o start třinácté etapy, kdy před ním bylo zhruba ještě dvě stě jedenáct kilometrů, které vedly z Marseille do Carpentrasu. Cílem této etapy byl jedinečný Mont Ventoux. Sám cyklista o tomto horském klínu řekl, že je nahoře zcela jiný svět, který se nachází mezi skalami a sluncem. Je tam obrovské vedro, až nepříjemně se zde zvedá prach, který pak následně přiléhá k nohám, k rukám a také na obličej. Jak se blížil právě do těchto míst, teplota se zde pohybovala kolem pětačtyřiceti stupňů. Před samotným závodem chtěli pořadatelé cyklisty něčím nadopovat, protože díky zmiňované teplotě měli těžké svědomí, že se právě ten den stane něco zlého. A když se Tom dostává k tomuto vrcholu, dostává se do bezvědomí, kolabuje. Je dehydratovaný. Jenže než se k němu dostane polibek život, umírá ve svých devětadvaceti letech.